Boallobeavddi bokte. Sámegielaid digitála resurssaid geavaheapmi - 2020

Čállit: 
Lene Antonsen
Trond Trosterud
Kategoriija: 
Giella
Almmuhanjahki: 
2020
Šládja: 
Artihkal

Digitála gulahallan eiseválddiid ja geavaheddjiid gaskkas lassána, ja máŋga almmolaš etáhta vurdet ahte geavaheaddjit galget váldit oktavuođa digitála kanálaid bokte. Dál bargojuvvo dasa ahte maiddái sámi geavaheaddjit galget beassat geavahit iežaset giela dákkár gulahallamis. Dán artihkkalis gehčče makkár čállinreaiddut ja eará prográmmagálvvut gávdnojit mat sáhttet veahkehit sámegielaid čállin- ja lohkanproseassas. Odne leat sámegielain viehka nana sadji digitála oktavuođain, muhto dat ii lean eisige vuorddehahtti ahte dilli galggai šaddat nie. Davvisámegiela ektui bohte ođđa čállingiella, sámegiela čállingiela geavaheapmi almmolašvuođas ja dihtoráiggi álgu sullii oktanaga. Dát artihkal čájeha manne sámegielat leat dan mađe nana digitála posišuvnnas go leat, vaikko vuolggasadji lei heittot, ja makkár čuovvumušaid dát leat dagahan sámi gielladillái. Letne maiddái viežžan statistihka das mo muhtun digitála sámi giellareaiddut leat geavahuvvon.

Sámi giellateknologiija rievdada olbmuid láhttema. Riikkaidgaskasaš standardiseren dagai vejolažžan oažžut sámegiela internehttii 1990-logus. Sámegielaid sátnedivvunprográmma lea šaddan árgabeaivvi oassin eatnasiidda geat čállet sámegillii. Sámi boallobevddiid atnuiváldin loktii sámi teavstta kvaliteahta sakka Facebookas. Dalle go dihtorjorgaleapmi bođii, de jávkkai muhtun muddui digaštallan das galgágo leat lohpi čállit sámegillii neahttadigaštallamiin. Neahttasátnegirjjit main lea grammatihkka ja liŋka autenttalaš teavsttaide, muhtun muddui buhttejit sámegielaid geahnohis posišuvnna olles servodaga ektui.

Teavsttaid jorgaleapmi sámegillii lea bohtalnjálbmi máŋgga oktavuođas, erenoamážit skuvlagirjjiid ja áššeprosa oktavuođas, nu ahte beaktilat jorgalanvuogit sáhttet váikkuhit sakka sámegiel teavsttaid oažžumii. Jorgalanmuittu geavaheapmi ja automáhtalaš fágatearpmaid ohcan sáhttet maiddái álkidahttit jorgaleddjiid barggu geavahit konsisteanta terminologiija. Loahpas ságaškušše giellateknologalaš čovdosiid ovddideami ovddos guvlui, ja maid dat mielddisbuktet sámegiela nannemii iešguđet servodatsuorggis.