Sámi filbmabárru láidesta

Čállit: 
Monica Mecsei
Kategoriija: 
Kultuvra, girku
Almmuhanjahki: 
2018
Šládja: 
Artihkal

Sámi filbma lea daid maŋemus jagiid mearkkašahtti ovdánan, earenoamážiid maŋŋil go Sámi filbmaguovddáš ásahuvvui Guovdageidnui 2007. Leat earenoamážiid filbmabuvttadeamit ja nisson rešissevrrat mat leat lassánan.Go buvttadeami lohku lea nu ollu lassánan, de lea maid šaddan variašuvdna filbmamuitalusain.
Filbmamedia beaggin, leavvan ja nákca mainna fátmmasta gehččiid, dagaha ahte filbmamuitalusain lea earenoamáš fápmu ráhkadit, bisuhit ja rievdadit kultuvrralaš identitehta čájáhusaid. Sámi filbma lea dan dihte máŋgga bealát fápmu mii čatná, dokumentere, nanne ja ráhkada ođđa oaivila sámi kultuvrras ja identitehtas.
Sámi filbma nugo temán gokčá máŋga iešguđetlágan dimenšuvnna; sámi kultuvrra ja sámi identitehta. Kultuvrralaš jođu ja ovttasdoaibman gaskal báikkálaš kultuvrra (sámi) ja globaliseren (filbmamedia, eamiálbmotfierpmádat) lea earenoamáš relevánta.1 Ii leat vejolaš ovdanbuktit ollislaš gova sámi filmma ektui. Dán artihkkalis guorahalan sámi filmmaid Norggas, mas earenoamážiid čujuhan áigodahkii maŋŋil Ofelačča (Nils Gaup, 1987). Guorahalan man ollu leat buvttaduvvon jahkásaččat ja juohke logi jagi áigodagas, makkár formáhtaide filmmat juohkásit ja makkár sohkabealjuohkáseapmi lea rešissevrarollas.
Artihkkala vuođđuda loguide sámi filmmaid birra mat leat Nationálabibliotehkas 1988 rájes gitta 2017 rádjái. Oktiibuot leat 76 filmma ráhkaduvvon áigodagas, mas badjel bealli lea ráhkaduvvon áigodagas 2010-2017. Internašunála Sámi Filbmainstituhtta (ISFI) čájeha mearkkašahtti doaimmalašvuođa, ođasmáhtti ja árjjalaš aktevrra go guoská sámi filbmakultuvrra ovdánahttimii, ii dušše guovllu ektui, muhto maiddái sisriikkalaččat, riikkaidgaskasaččat ja máilmmi viidosaččat.
Go fokus lea Davvi-Norga, de deavdá ja viiddida Nordnorsk filmsenter dahje Davvi-Norgga filbmaguovddáš (DNFG) maid sámi filmmaid buvttadeami, ovdamearkka dihte go ii leat gáibádus ahte giella lea sámegiella.
Čájehuvvo ahte sámi filbma lea ovdáneame ja sámi filbmakultuvra lea dynámalaš, ođasmáhtti ja kultuvrralaččat ceavzil. Sámi filbma geasuha, das lea váikkuhanfápmu ja rahpá čiekŋalis olmmošlaš vásáhusaid ja ipmárdusa danne go filmmat leat daid stuora servodathástalusaid
1 Ovttasdoaibman gaskal báikkálaš ja máilmmiviidosaš kultuvrra lea dávjá gohčoduvvon “glokaliseren” brihtalaš sosiologa Roland Robertsena mielde, «Glocalization: Time-space and homogeneity-heterogeneity», 1995.
birra min áiggis, earenoamážiid go guoská ovttaiduhttimii ja dálkkádat/biras rievdamiidda. 2 Rávven deattuha dan dihte sámi filmmaid ja filbmakultuvrra dássedisvuođa, ovdánahttima ja lassáneami demokráhtalaš, strategalaš ja máhttoovdánahttima prinsihpaid ja rivttiid vuođul.